www.Pinuli.net 
Písmena a hlásky 2. - i/y

Jedna z nejčastějších potíží při pravopise, hlavně v příčestích, v kořenech slov zpravidla opravdu asi jen pro ignoranty.
Popravdě řečeno, nevím, jak vůbec došlo k tomu, že se v češtině, kde se dvě i nevyslovují (nemáme tvrdé i, psané třeba v němčině jako ü), vůbec objevily. Je pravda, že v celé řadě případů, často celkem významných (všude uváděná dvojice bít/být), odlišují různá slova s velmi různým významem. Ale i v češtině najdeme spousty případů, kdy nic podobně rozlišujícího neexistuje a jeden psaný výraz má řadu významů, i když třeba proti angličtině je to (naštěstí) mnohonásobně řidší případ. Takže tohle nemůže být zdůvodněním. Jinak nic proti současnému pravopisu nemám, i když někdy vznikají situace, kdy není, aspoň mně, úplně jasný, co je správný. Třeba 2. pád j.č. od Venca - Venci nebo Vency? Já se třeba přikláním k tomu druhýmu, jakkoliv je c měkká souhláska.
A taky je zajímavé, jak se časem mění pravopis některých slov (to můžeme ale pozorovat i v jiných jazycích - třeba Maier/Mayer), nevím proč - poměrně nedávno se psalo syrup nebo lyšaj a ještě o něco dřív třeba i osyka.
 Jiné 
  Články 
 článek 008 
česky  English 
 007   009 
 050707 
 O stránkách